
Od okamžiku, kdy ke mně jednou večer přišel nápad šít látkové pytlíčky na dárky, uplynulo téměř 9 měsíců. Na začátku to byl jen nápad, neuměla jsem šít, neměla jsem šicí stroj, nevěděla jsem, jak vytvářet internetové stránky. Ale měla jsem chuť se učit a něco změnit. Ten nápad mi doslova nedal spát… A tak jsem...

Ten den jsme jako každé úterní ráno vyrazily s dcerou do mateřského centra. Těšila jsem se o něco víc než jindy, protože na programu bylo i krátké povídání pro maminky od místního kazatele Církve bratrské na téma „Dychtivost a (ne)spokojenost s tím, co mám, kdo jsem“. Chodí nám takto povídat každý měsíc a jeho zamyšlení jsou vždy...

V předvečer A je to tady! Štědrý den klepe na dveře, přípravy vrcholí, spánkový deficit se hlásí o slovo a já nemám zabalené dárky! Zbývá poslední večer. No co, manžel půjde uspávat dceru, já si pustím nějaký pěkný film, vyklidím jídelní stůl, připravím propriety a dám se do toho. Rozbalit a zatížit papír, nastříhat izolepu,...

Většinu svého života jsem poslouchala něčí dobře míněné rady a nechala za sebe rozhodovat druhé. Bylo to tak pohodlnější. Občas jsem sice našla sílu říci „ne“ a udělat věci po svém, ale s úlevou a radostí se dostavil i pocit viny. To, co si myslí druzí, bylo pro mě vždy velmi důležité. Dokonce často důležitější...